Koně

Nejčastější chorobou jsou poruchy trávení doprovázené bolestí v dutině břišní. Tento jev se nazývá kolika. Příznaky této nemoci začínají běžným nechutenstvím nebo neklidem koně, tzn. že nepřijímá potravu a válí se v boxu. Často se potí, kope zadníma nohama, a je celkově neklidný. Při kolice se kůň snaží zaujmout pozici sedícího psa, aby ulevil tlaku zvětšeného žaludku na bránici a plíce.

• Zácpová kolika - jsou méně slyšet zvuky charakteristické pro střevní činnost, kontrolujeme ji přiložením ucha na břišní stěnu koně

• Plynová kolika - kůň trpí prudkými bolestmi střev

• Močová kolika - při této nemoci se přeplňuje močový měchýř, např. ucpáním močových trubic kamínky nebo pískem, še je doprovázeno křečí v hladké svalovině střeva. Křeč se stále stupňuje a bolest, která vzniká zatěžuje ústřední nervový systém. Ve střevě při křeči dochází k uzávěru, zplodiny pak prosakují na pobřišnici koně, která se může zanítit a vést tak až k zatížení srdeční svaloviny, což může znamenat smrt koně.

Žádnou koliku nesmíme brát na lehkou váhu a proto ihned při takovýchto obtíží voláme veterinárního lékaře.

Forma nehnisavého zánětu škáry kopytní. Takovéto onemocnění vzniká bezprostředně po velké námaze na nichž kůň nebyl připraven. Postihuje i koně, kteří dostali i nevhodné krmivo, např. žito, nevypařený ječmen, plesnivé seno.

Velice nebezpečnou chorobou je černá zástava moče. Nejčastěji vzniká po dni klidu, když se krmivo podává v normálních dávkách. Po několika minutách po námaze se objeví strnulý chod, koni ztuhnou svaly na zádech, vláčí také zadní nohy po zemi až upadne. Je nutný okamžitý zákrok. Musí se vycévkovat a snížit zásobu bílkovin a uhlohydrátů v organismu vydatným odběrem krve a injekcí inzulínu. Kůň se musí zakrýt, aby se mu prohřály svaly.

Během kratší doby lze vyléčit pouze lehčí případy zánětu šlach. Těžší případy se léčí i celé měsíce. Náhle vzniklý zánět s příznaky bolestivosti, otoků, kulhání, přejde většinou během několika dnů v zánět vleklý. Otok se sice zmenší avšak zatvrdne, šlacha nehřeje, je vlažná. Později nahmatáme tvrdá zduření. Kůň v tomto období zpravidla nekulhá. U menších zánětů šlach vystačíme s ultrazvukem. U těch silných používáme ostré masti, které jsou kombinovány s pálením. Každý zánět je vážné onemocnění a o léčbě se musíme poradit s lékařem. Nejdůležitější pro našeho miláčka je mu ulehčit od bolesti např. studeným obkladem.

Časté onemocnění způsobené sedlem. Vzniká na místech, kde dochází k tření kůže koně s postrojem. Je to způsobeno např. sedlovou rozsochou na kohoutku nebo ztvrdlou plstěnkou. Poznáme to tak, že v místě, kde dochází k tření jsou sedřené chlupy. Kůň reaguje na dotek přecitlivělostí místa.

Toto onemocnění patří především mezi profesionální choroby sportovních koní, zejména skokany. Projevuje se to kulháním, které začíná pomalu ale stále se zhoršuje.

Onemocnění kopyt, které je často způsobeno vniknutím cizího tělesa (např.: hřebík, ostrý kamínek) do kopyta.

Nebezpečné onemocnění, projevující se na rohovém chodidle změnou celistvosti a pružnosti. Rohovina se rozpadá a při seříznutí silně krvácí.

Patří k hromadným nemocem, buď ústrojí, kůže a nebo krve.

• V zažívacím ústrojí jsou to larvy škrkavek a strongylií, kteří působí různé zdravotní poruchy a mohou být dokonce i původci už zmiňovaného kolikového onemocnění. Výskyt škrkavek se projeví špatnou kondicí, nelesklou srstí a zvětšeným objemem břicha.

• Přenosnou kožní chorobou je svrab

• Opar lysivý je kožní onemocnění způsobené plísněmi. Tvoří ho stroupky o velikosti v průměru 2 - 3 cm z kterých se po čase ztrácejí chlupy. Toto onemocnění se šíří dotykem, zejména při půjčování svého čištění jinému chovateli. Ve svém vlastním zájmu nepůjčujte své pomůcky lidem u kterých nevíte jestli jsou jejich koně bezprostředně zdrávy.

Přenosné onemocnění doprovázené horečkami, záněty očních spojivek a dutiny ústní.

Proti této chorobě je možná vakcinace.

Při ošetřování ran koní si musíme uvědomit nebezpečí vzniku různých zárodků. Nejnebezpečnější jsou zárodky tetanu, které žijí v koňském truse. Většina zárodků se usmrcuje pomocí volného kyslíku. Každá rána se má proto ošetřit tří procentním roztokem H₂O₂. U velké rány je potřeba zavolat veterináře, aby koni podal protitetanové sérum. Rána se také vyplachuje slabým roztokem hypermanganu, chloraminu, ajatinu, dále výluhem heřmánku a někdy i lihovým nápojem nebo jodovou tinkturou. Zbytečně koně nedráždíme prohmatáváním. Nebezpečné krvácení zastavíme tlakovým obvazem a vyčkáme příchodu veterináře.