Ptactvo

 

Péče o papouška

 

Ideální potravou pro papoušky jsou kompletní krmiva renomovaných značek, obsahujících směs granulí,  oříšků a semen. Zelenina a ovoce by měly tvořit cca 20% krmné dávky. Takto krmený papoušek nepotřebuje další vitaminové a jiné doplňky. Papoušci by nikdy neměli konzumovat lidské jídlo, protože to způsosbuje zažívací potíže nebo dokonce selhání jater a ledvin. Dále je nutné zamezit konzumaci pakojových rostlin, obvykle bývají jedovaté. Dále kromě známých jedovatých rostlin a plodů pro člověka, je pro papouška jedovaté např. avokádo, čokoláda, kakao, dubové listy, fazole, tabák nebo káva.

 

Vždy volte spíše větší, prostornou a bezpečnou klec, která má garanci zdravotní nezávadnosti (především kvůli obsahu zinku a olova).  V kleci by neměli být žádné předměty, které může papoušek spolknout. Nejlepším bidýlkem je neopracovaná větev stromů. Je také vhodné vymezit prostor ke koupání. Klec je nutné pravidelně čisti a uklízet. Samozřejmě papoušci též rádi pobývají i mimo klec. Je samozřejmě nutný pečlivý dozor, aby nedošlo k případným otravám, popáleninám atd. , také pozor na otevřená okna. 

 

Jedinou přenosnou nemocí na člověka je ptačí chlamydióza. Ta je však dobře léčitelná. U člověka má stejné příznaky jako chřipka. (prodejce by měl poskytnout potvrzení, že bylo provedeno vyšetření pomocí DNA testu na přítomnost chlamydiózy). Samozřejmě není vhodné nikdy spát s papouškem ve společné místnosti i když je zcela zdráv. Pro těhotné ženy nepředstavuje papoušek žádné zdravotní riziko.

 

K posouzení zdravotního stavu papouška je nutné si všímat jeho příjmu potravy, vody, dále vzhledu peří a trusu. (vzorek čerstvého trusu si můžete také nasbírat k vyšetření). Nikdy nepodávejte léky ani potravinové doplňky bez konzultace s veterinářem. Pro lepší orientaci o zdravotním stavu je také možné pravidelné vážení papouška (samozřejmě pokud je ochočený).

 

Nutné okamžité ošetření lékařem je v případech, kdy dojde k pozření jedu, popáleninám, krvácení, pokousání, dušení atd.

Také pokud je papoušek smutný, hodně spí, nepřijímá krmivo či zvrací,  má průjem, výtok z očí,  je nutné co nejdříve navštívit lékaře.

Jako první pomoc uložte papouška do tepla, bidýlko do co nejnižší polohy, tak aby měl blízko vodu a krmení. Při zlomenině uložte papouška do krabičky, tak aby se nemohl prudce hýbat. Popálená místa zchlaďte studenou vodou, při požití jedu je možné podat živočišné uhlí. Drobné krvácení z drápku či zobáku je možné ošetřit hladkou moukou, která může krev zastavit. Při větším krvácení je dobý obklad na ránu z čistého bavlněného materiálu, kapesníku či gázy. Samozřejmě  je nezbytné navštívt co nejdříve lékaře.

 

Nejběžnější nemoci ptactva

 

Cirkoviróza - nemoc zobáku a peří papoušků (Psittacine Beak and Feather Disease) K onemocnění je vnímavá většina papoušků (nejvíce kakadu - do 1 roku stáří, žako, andulky, eklektus, agapornis), způsobuje poruchy opeření, změny rohoviny zobáku a snížení funkce imunitního systému. Nejčastěji se infekce přenáší vdechnutím (virus je vylučován trusem, péřovým prachem), z matky na mládě a při krmení mláďat. Doba od nakažení do objevení se prvních příznaků se pohybuje v rozmezí 3 týdnů až 3 měsíců, či několik let. Prognóza onemocnění je špatná. 


Polyomaviróza - nemoc výletků andulek, "francouzské pelichání" (společně s cirkoviry) Virus napadá nejčastěji andulky, ale je schopen infikovat všechny druhy ptáků (Ara, Aratinga, dravci, pěvci). Onemocnění se projevuje poruchami opeření, úhyny mláďat, poruchami srážlivosti krve.  U mláďat mezi 10.-20. dnem věku probíhá infekce bouřlivě a je charakteristická vysokou úmrtností. U výletků dochází k vleklému průběhu s poruchami opeření. Virus se přenáší vdechnutím (je obsažen v trusu, péřovém prachu, slinách), dále z matky na mládě. Doba od nakažení do objevení se prvních příznaků je u andulek několik dnů, u ostatních ptáků 2 týdny. Účinná léčba neexistuje.

 

Chlamydióza - ornitóza, -psitakóza - k onemocnění jsou vnímaví ptáci, ale také savci i hmyz, je přenosné na člověka. U ptáků, pokud jsou v dobré kondici, se onemocnění výrazně neprojevuje, zdravotní problémy se vyskytují až při oslabení organismu (špatná zoohygiena, výživa, stres). Projevuje se depresí, hubnutím, nepřijímáním stravy, načepýřením, mohou se vyskytovat dýchací potíže, výtoky z nozder a očí, dále nervové příznaky, často dochází pouze ke snížení snůžky a vyšší úmrtnosti mláďat. K infekci dochází vdechnutím, pozřením, z matky na plod, při krmení mláďat. 

Retence vejce - znamená neschopnost samičky vyloučit z kloaky více či méně vyvinuté vejce. Projevuje se načepýřením, apatií, stálým tlačením do kloaky, zvětšením objemu břicha, jeho zarudnutím, potížemi při stolici, může dojít až k výhřezu vejcovodu. 

Prodloužená snáška - se vyskytuje se zejména u velmi krotkých, samostatně chovaných andulek a jiných okrasných ptáků, ale i u kanárků a zebřiček žijích v páru. Příčinnou jsou: záměna člověka za přirozeného partnera, kontakt s chovatelem - hlazení po zádech, apod., možnost využití různých prostor a předmětů ke hnízdění, hormonální poruchy. Prodloužená snáška může vyústit k vyčerpání samičky, odchovu slabých mláďat. 
 

Lipomy - nezhoubné nádory, které postihují zejména andulky, kakadu růžové a amazoňany. Většinou se vyskytují v oblasti hrudníku a břicha, mohou způsobovat problémy při letu nebo šplhání. Predispozicí pro tvorbu těchto nádorů je obezita, příjem vysokokalorické potravy, případně nedostatečná funkce štítné žlázy. Terapeutickým opatřením je změna stravy (např. naklíčené krmivo), snížení váhy, enzymatická terapie či chirurgické odstranění. Dochází k častým recidivám.


Parazitózy

 

Nematoda (hlístice), Syngamus trachea - postihuje především kurovité, vodní drůbež a pěvce. Parazitje na sliznici průdušnice, živí se krví hostitele. Způsobuje kašel, dušnost, hubnutí a chudokrevnost.

Škrkavka (r. Ascaris) - vnímavé jsou rozely, korely, andulky, amazoňané, arové, ale i kurovití, holubi, dravci, vrány, vrabci. Mezihostiteli mohou být žížaly. Parazitují v tenkém střevě, kde se zavrtávají do sliznice klků střeva. Postižení jedinci trpí průjmy, hubnutím, anorexií, chudokrevností. 


Vlasovec (r.  Capillaria) - u ptáků se objevují dva druhy, z nichž jeden potřebuje k vývoji mezihostitele – žížalu. Postihují kury, holuby, pěvce i mnohé papoušky. Žijí v tenkém střevě ptáků. Způsobují průjem, hubnutí, chudokrevnost. 


Cestoda (tasemnice) (r. Hymenolepis a Davainea) - nejčastěji u hmyzožravých ptáků, ale prokázány i u zrnožravých. K nakažení dochází v původních krajinách ptáků, protože u nás se nevyskytují vodní mezihostitelé. Žijí ve střevě. Zdravotní potíže se objevují až při silné invazi (hubnutí, zvýšený příjem potravy a vody, suché a matné peří, průjmy, neurologické příznaky).


Protozoa (prvoci)

 

Trichomoniázapostihuje andulky, ary, kakadu, žaka, kury, holuby, sovy, dravce a jiné. Primárním hostitelem jsou holubi, kteří jsou zdrojem nakažení okrasných ptáků. Parazituje především v horní části zažívacího ústrojí. Způsobuje postižení hltanu, hrtanu, u andulek zvracení hnilobně zapáchajícího hlenu, apatii, hubnutí, dýchací problémy, zelený průjem. 


Giardióza vnímavé jsou korely, andulky, agapornisové, amazoňani, arové, kakadu a jiné. Parazitují v tenkém střevě. Postižení jedinci trpí apatií, hubnutím, průjmy, ztrátou peří a silným pruritem, může docházet k ozobávaní peří a kůže. 

Kokcidióza - Především r. Isospora, který parazituje v tenkém střevě a může vést k těžkým onemocněním a značným ztrátám v chovech. Způsobuje průjmy s příměsí krve, hubnutí, apatii, dochází k sekundárním infekcím. 

Roztoči

 

Sternostoma tracheacolum - parazituje v dýchacích cestách, způsobuje chrapot, ztrátu hlasu, kašel, zvracení, hubnutí, vypadávání peří. 

Dermanyssus gallinae (Kleštík ptačí) - parazituje na povrchu kůže, saje v nočních hodinách, ve dne se na hostiteli vyskytuje zřídka. Vyvolává nervozitu, chudokrevnost, svědivost.

 

Cnemidocoptes pilae -vyvolává zobákový svrab - nejčastěji u andulek. Postižení jedinci mají šedobílé krusty na tváři , ozobí, v okolí očí a zobáků, případně i na nohách nebo kloace.
 

Cnemidocoptes mutans - tzv. "vápenka". roztoči napadají zejména neopeřené části běháků a prsty, kůže reaguje zánětem, jehož důsledkem je tvorba bílošedých vápenatých povlaků, přidává se silná svědivost, průběh onemocnění zhoršuje nedostatek vitamínu A. 


Vši, klíšťata